Pamatuju se ze jednou byla fama ze vsichni lampasaci jedou na nejakou konferenci do Chomutova a tak jsme si mysleli, ze se tam poradne vozerou a nebodu o vikendu planovat zadny poplachy. Proto jsme na rote planovali chlastacku.                

Kluci co nam vozili Tatrama benzin k do vrtulniku se nabidli ze zajedou do Havrane(coz byla nedaleka vesnice) a nakoupi tam nejaky pivo. Penez bylo pomalu, ale stejne jsme nakoupili v sobotu rano asi 200 lahvovich piv.
Po sobotnich rajonech, ktere se kazdy tyden poradali se hned zacalo chlastat. Pivo brzo doslo, proto jsme premysleli jak donest dalsi.
Ridici uz meli dost upito, proto jsme se rozhodli, ze si kazdy vezme svuj batoh a dirou v plote prolezeme ven a zajdeme do Velemysleves (coz byla velice mala vesnicka nedaleko kasaren) a prineseme vice piva. Meli jsme uz vyzkouseno, ze do batohu se muze narvat i 22 piv. Slo nas asi 12, cili jsme pocitali, ze by jsme meli mit dost piva.
Byla to dost dlouha cesta, uz jen proto, ze kazdy mel trochu upito a sem tam nekdo zavravoral a nebo i upadl a tak se pochod zdrzoval. Nastesti nikdo zadny piva nerozbil a vse jsme zdarne prinesly zpet na rotu.
Pokracovalo se v piti, kdyz najednou nekdo volal z hlidky na brane, ze do kasaren prijeli nejaky lampasaci z Prahy a chteji se podivat na nasi rotu. Nevim ani jestli jsem se v minulych kapitolach zminil o tom, ze nase rota byla jedna z nejlepsich. Jmenovala se "Velitelska letka", proto jsme meli dost casto ruzne necekane navstevy. Zavolali jsme na branu, at je tam nejakou chvili zdrazej.
Zacali jsme zmatkovat, co udelame s pivem, aby ho nikdo nenasel. Byli ruzny napady, kam ho schovat, ale nikomu se nelibili.
Pak nekdo prisel s napadem poskladat piva do okapu. Nase budova byla jen prizemni, cili ze zidli jsme zacali "vsouvat" lahvace do horizotalniho okapu a protoze nase budova byla dost dlouha, tak se tam veslo okolo 160 piv.
Hned jak jsme slezi z zidli, tak dozorci na rote rval rozkaz "Koncit, pozor" a vedeli jsme ze lampasaci uz jsou na rote.
Vlezli jsme na pokoj oknem a delali jako by se nic nedelo.
Nastesti lampasaci si jen prohledli vyvesni tabule a diplomy a byli na rote jen asi pul hodiny a pak hned odjeli.
Bylo to velike stesti, nebot jeden z kluku koukal celou tu dobu z okna a rikal nam, ze ty okapy nejak podivne "vrzou".
Vylezli jsme oknama ven, ze ty piva zase vyndame, kdyz najednou se cela jedna strana okapu utrhla a ritila se i s pivama na travnik za rotou. Snazili jsme se piva zachytavat, aby se nerozbyly, ale bohuzel se nam podarilo zachranit jen asi 40 piv, ostatni se rozbyly:(
No byli jsme ale radi, ze to nevidel nikdo z lampasaku, to by jsme zrejme vsichni skoncili ve vojenskem vezeni.

Jednoho dne se nas na rote zeptali, zda-li by jsme nechteli v sobotu zajet do Litvinova na hokej. Samozrejme ze chteli skoro vsichni, protoze jsme byli radi, ze muzeme z kasaren "vypadnout".                

No tak pro nas v sobotu kolem 1 hodiny prijel autobus a zavezl nas do Litvinova, kde mel byt vecer zapas Sparta - Litvinov.  Docela jsme se tesili, jelikoz ne kazdy videl ceskou prvni ligu na vlastni oci.

Prijeli jsme do Litvinova kolem 3 hodiny a jelikoz zapas zacinal az v 6 hodin, jsme meli cas si zajit do hospody na nejaky jidlo a samozrejme na nejaky to pivo.

Po 2 hodinach jsme se radne posileni pivem rozhodli jit konecne na stadion. Bylo tam uz docela dost lidi, tak jsme museli sedet az v uplne posledni rade nahore. Moc jsme od tamtud nevideli. Kdo nemel dalekohled, tak hraci na kluzisti vypadali jak "mravenci".

Po druhe tretine se zacali nekteri kluci od nas vytracet z hlediste, jelikoz Sparta uz vyhravala 6:1 a vypadalo to na debakl Litvinova. Ja a jeste 2 bazanti od nas z roty (kteri byli v pohode) jsme se tez rozhodli, ze pujdeme nekam na par piv, nez pro nas po zkonceni zapasu prijede autobus, aby nas odvezl zpatky do kasaren.

Nedalako od stadionu byla dobra hospoda, tak jsem zamirili tam. Nekdo nam rikal, ze tam tocej docela dobre pivo varene z rejze.
Kdyz jsme otevreli dvere do hospody, tak pro kour tam nebylo ani videt. Jeden z kluku si chtel zapalit cigaretu a zapalovac mu upadl na zem. Kdyz ho zdvihl, tak nam rikal, ze u zeme je asi tak pul metru docela dobra viditelnost, pak ale jak vstaval, tak hustota koure narustala do hotove "mlhy".

Porucili jsme si pivo, mimochodem nebylo tak spatny. Po 5 pivech, uz jsme toho meli docela dost a byl cas jit na autobus. Bohuzel jsme se nejak "zamotali" do jinych ulicek a jak jsme tam tak hledali autobus, tak jsme nasli jinou hospodu a po tom chozeni jsme si tam jeste zasli na jedno pivo.
Sedime a pijeme a najednou jeden kluk rika, myslim ze uz stejne autobus nestihneme, tak si jeste dame par piv a pak pojedne zpet do kasaren mistnim autobusem.

No mistni lide nam rikali, ze do Zatce uz vecer zadny autobus nejede, ale muzeme jet do Havrane, coz je asi tak 7 km od kasaren. Tak jsme se vytrmaceli z hospody smerem k autobusovymu nadrazi a jen tak tak jsme stihli autobus. Ve vesnicce Havrani byla jen jedna hospoda a tak jsme se dohodli, ze si tam jeste na cesu dame jedno pivo. Kdyz jsme vlezli do hospody, tak tam bylo plno kluku z jinych rot. V te dobe uz bylo kolem 11 hodine v noci a vychazku jsme meli jen do 12.

Uz jsme vedeli, ze do kasaren do ty doby nedojdeme, tak jsme si jeste dali par piv, nakoupili nejaky lahvace a vydali se na  cestu do kasaren. Ja jsem nikdy predtim v Havrani pesky nebyl, tak jsem ani nevedel kterou cestou se vydat. Ti 2 bazanti, co byli se mnou tam tez nikdy nebyli a tak jsme sli tmou pres pole, jak nam mistni domorodci poradili. Bohuzel v te dobe zacalo prset a jak jsme se tak plahocili a sem tam padali, tak jsme si urcite pekne "zaneradili" uniformy.

Kolem 1 hodiny ranni jsme konecne prisli na branu. Hlidka nam prohlizela vychazkove knizky a rikala, vite o tom ze jdete pozde?  Samozrejme ze jsme to vedeli, ale byli jsme tak vozrali, ze nam to vubec nevadlo. Rechtali jsme se jak blbci a pak se jeden z bazantu oprel o zavoru do kasaren a vyblil se. No pak uz si toho moc nepamatuju, jen to ze nas zavolali straz a odvedli nas do kasarenskeho vezeni.

Druhy den jsme se pak dozvedel, ze jsem dostal tyden vezeni po sluzbe a bazanti jen zakazane vychazky na tyden. Divil jsem se, proc ja dostal vezeni a oni me rekli, ze ja jako mazak, jsem mel byt prikladen pro novacky a ne se vozrat, tak ze jsem se o ne nemohl radne postarat.

Zacal jsem slouzit druhym rokem a jednoho dne jsem se rozhodl jit k doktoru, abych s tim prodiskutoval moje chrapani, ktery nenavideli vsichni na pokoji. Uz jsem s nim o tom v minulosti mluvil, ale tak nejak se nic nevyresilo a ja jsem  mel uz dost vecneho pokrikovani - kurva nechrapej a nebo hazeni vseho mozneho na moji postel ...                

Druhy den jsem tedy po snidani misto do hangaru odesel na "lapiducharnu", jak jsme tomu rikali.

Kdyz jsem konecne prisel na radu, tak jsem doktorovi rekl, ze bych byl rad, kdyby me objednal ke specialistovi. Zadnyho v okoli Zatce nemeli, tak rikal, ze me musi objednat az do Prahy. Rikal ze jim zavola a az zjisti co a jak, ze me da vedet.

Asi za 2 tydny me volali, ze mam jit na stredisko, ze se mnou chce mluvit doctor. Hned jsem se zbalil a sel tam. Rikal me, prisla zprava z vojenske nemocnice ze Stresovic, ze tam pro tebe maj postel a odjizdis uz pristi tyden. Dostal jsem dokonce penize na vlak a par korum na nejake to jidlo na cestu, tam a zpatky.

Kdyz prisel den odjezdu, tak kluci rikali, zitra ma byt poplach a ja rikam, tak si to tady uzijte, ja odjizdim zitra rano autobusem v 4 hodiny do Chomutova a pak pokracuju vlakem do Prahy. Cumeli jak maly puci a ptali se plno otazek, ale ja nic nerekl, protoze vim, ze by si jen delali srandicky.

Tak jsem odjel do Prahy a dostal jsem se na pokoj, kde byli jen 4 postele. Byl tam nejaky bejvaly lampasak, kterej tez chrapal, pak jeste 2 mladi kluci, co meli jiny problem, uz nevim jaky.

Druhy den rano byla vizita a doctor me rikal, tak vida dalsi "chrapal" a srdecne se smal ... rikal, ze me odpoledne vyzvednou a zavezou na rentgen hlavy, aby zjistili co je pricinou meho chrapani a druhy den pri dalsi vizite me reknou vysledky.

Druhy den me zdelili, ze mam v nose narustky, tazvane "polipy", ktere me brani v pruchodu vzduchu do plic a ty se musi operativne odstarnit. Operace pry neni obtizna a budou ji delat za par dni.

Tak me privezli na operacni sal a rikali, ze me ani nebudou uspavat, jen me zmrazi nostni dutinu a ja budu uplne pri vedomi. Rikali ze asi budu citit nejaky smrad, to pry bude tim, ze ty polipy se budou vypalovat zhavym dratem.

Uplne me naskocila husi kuze a doctor rikal, neboj to bude dobry. Operace trvala opravdu kratce, asi jen pul hodiny a ja necitil zadnou bolest, jen citil jako by se palila kuze ...

Zacali me obvazovat hlavu, to pry proto, abych se do nosu neuhodil a nedostal nejakou infekci. Kdyz me privezli na pokoj, tak jsem se tam podival do zrcadla a vypadal jsem jak klaun s obrovskym nosem.

Pak jsem usnul a probudil se az rano. Sestra rikala, ze po snidani me odvezou na obvazovnu, kde me odmotaji a poslou na rentgen, aby zjistili jak operace dopadla. Odpoledne prisel doctor a rikal, ze vse probeho jak melo a ze par dnu jeste v nemocnici pobydu. Predposledni den pred propustenim me jeste sestra zavezla do jedne mistnosti, kde me "nacpala" takove hadicky do nosich direk a zapnula nejaky stroj a najednou jsem citil hroznou bolest, skoro jsem si myslel, ze me to vycucne mozek z hlavy.

Sestra videla, ze jsem vyhodil ruce do povetri a rikala, ja vim asi to bolelo, ale bylo to dulezite. Musela jsem odsat zbytky tech odpalenych polipu a ted uz bude vsechno v poradku.

Pak me zavezla na vizitu k doktoru a ten rikal, mam tady kolegu specialistu z plastikove chirurgie a rad by si s tebou o necem promluvil. Ja ho sem zavolam.

Do mistnosti prisel mlady doctor a rikal. Vidlel jsem te parkrat v chodbe a tak jsem se te chtel zeptat na tvoje usi. Nemel jsi nekdy ve skole problem, jako jestli se ti nekdo nesmal ze mas odstaty usi.  Rikam, no jo v maldi me rikali "plachtaku", ale ja si na to zvykl. Drive jsem chtel jit na plastickou operaci, ale rikali me ze me to bude stat 3000 Kcs, tak jsem to vzdal.

Doktor me rikal, jestli chces, tak my ti tvoje usi prisijeme a uplne zdarma, protoze jako vojak nic platit nemusis.  No popremysej si o tom a nez odjedes k utvaru, tak to rekni tvymu doktorovi a on me da vedet.

Odesel jsem na pokoj a rikal jsem si, to by nemuselo byt spatny. Zacina jaro, bude se moc jit ven do parku, ktery patri k nemocnici a hned druhy den jsem pri vizite rekl memu doktoru, ze to beru a on na to, ja vedel ze se ti ten plan bude libit. Pak jsem se vratil zpatky k utvaru a cekal na pozvani zpatky do Prahy ...

Jednoho dne me na rote rekli, ze se mam po snidani zastavit u lapiduchu, ze tam pro me maji nejakou zpravu. Tam me rekli, ze me konecne prislo pozvani na zacatek kvetna do Prahy na tu operaci
"prisiti" mych usi (plachtaku) ... Mel jsem z toho radost, protoze jsem vedel ze v Praze uz bude pekny pocasi a na par tydnu se "uleju" se z vojny .

Dali me nejake instrukce a overovaci dopis a s tim sem sel za mym podporucikem, ktery me mel dat penize na cestu a povoleni na odjezd do Prahy.

Nebyl z toho vubec nadseny, protoze koncem kvetna se chystalo velike cviceni vsech leteckych posadek v zapadni casti Ceskoslovenska a nase rota mela byt soucasti "manevru".  Prosil me, jestli  nemuzu odlozit operaci az na podzim. Ja ale rikal, ze to nechci udelat, protoze v te dobe uz odchazim do civilu a pak bych si to musel sam zaplatit. No nic naplat, musel me povoleni dat a ja za 3 dny jsem odjel autobusem do Mostu a pak pokracoval vlakem do Prahy.

Kdyz jsem prijel do Stresovicky nemocnice, tak me rekli, za par dnu po nekolika vysetrenich me budou operovat.  Dali me na pokoj jeste s 2 mladyma klukama ajednim strasim podplukovnikem.  Lampasak tam zrejme byl jen z duvodu, aby se tam "zasil" pred jeho zenou, jak rikal hroznou semetrikou. Rikal ze mu doma nic nepovoli, hlavne tedy ho nechce poustet na pivo. Hned nam nabizel lahvace, ktere mu kdosi propasoval do nemocnice. No samozrejme jsme to neodmitli.

Prvni 3 dny v nemocnici byli perfektni, hned rano po snidani sme chodili do parku, ktery byl soucasti nemocnice. Hrali jsme tam karty a cumeli jsme tam hlavne na pekny baby a i pohledne sestricky, ktere chodili z pavilonu do pavilonu ...

Pak prisel den me operace, oholili me hlavu z higenickych duvodu a odvezli me na sal. Rikali me, ze operace nebude dlouho trvat a pak me uspali.

Kdyz jsem se probudil, tak uz jsem zase lezel na moji posteli a kazdej na me cumel. Hlavu jsem mel obvazanou a vypadal jsem jako valecnej zajatec.

Druhy den pri vizite me rekli ze za tyden me poslou zpatky k utvaru.  Prvnich par dnu jsem se necitil moc dobre, proto jsem si nemohl dat ani pivo. Tri dny pred mojim odjezdem zpet do kasaren nam podplukovnik rikal. Udelame si malou oslavu. To pivo nema zadny grady, necham si od znamyho prinyst konak a pak si dame vsichni do "nosu" v parku za nemocnici.  No ja nastesti moc nepil, protoze jsem nevedel jak bych dopadl, protoze jsem jeste pouzival nejaky prasky po te operaci. Vim jen ze klukum druhy den dobre nebylo a i podplukovnik se necitil nejlip.

Pak prisel den meho odjezdu zpet do kasaren. Moc se me nechtelo, protoze v nemocnici jsme byli dobra parta a zazili jsme dost srandy. No ale ja vedel ze uz brzo pujdu do civilu, tak to uz na ty vojne nak "doklepu".

Chtel jsem usetrit nejake penize, ktere jsem dostal z roty, tak jsem se rozhodl, ze misto abych jel zpet vlakem, tak se budu snazit stopovat. Mel jsem na sobe vojenskou uniformu a hlavu porad zavazanou a tak jsem si myslel, ze se nade mnou lidi "smilujou" a zastavej
me.  Jel jsem jen tramvaji na vypadovku smerem na Chomutov a tam jsem sel po silnici a zacal stopovat. Hned druhe auto me zastavilo. Byli to nejaky starsi lidi, kteri rikali ze maji take vnuka na vojne. Moc me litovali a dali me nejaky klobasky a pak jeste nejaky kolace.  Vzali me az do Loun (kde bydleli) na vypadovku smerem na Zatec. Od tamtud jak me rikali jezdi hodne lampasaku smerem na Posteloprty a Zatec. Sel jsem chvili po silnici a dlouho
nic nejelo, tak jsem se tam posadil na pangejt a odpocival. Najednou u me zastavilo nejaky auto a z okna me nejaka pani rika: Co pak se vam stalo vojacku? No rikal jsem jim ze jedu z Prahu z nemocnice zpet na posadku do Zatce.

Rikali ze jedou do Chomutova a jelikoz je letiste pri ceste, tak me zastavej az pred kasarnama. To me hodne potesilo, protoze uz jsem byl docela unavenej a chtelo se me spat, zrejme stale pusobili prasky. Do kasaren jsem prijel az k veceru a byl jsem rad, ze me nikdo moc nevidel a sel jsem hned do postele.

Druhy den rano jsem to hned "zchytal"od kluku na rote. Tlemili se jak blazni, protoze v te obmotane hlave jsem asi po spanku na vojenske matraci moc dobre nevypadal.  Ptali se me stovky otazek, jak bylo v Praze, tak jsem jim rekl ze paradne a ze jsem usetril zpousty penez, protoze jsem nemusel platit za vlak a ted mam kapesny na pivo ...